0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Ve hvězdách3. 9. 2023

Legendární projev

28. 8. 1963

Mám sen. (Martin Luther King při projevu)
Autor: Profimedia

Před šedesáti lety, 28. srpna 1963, stanul Martin Luther King na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu. Mluvil pouhých šestnáct minut, přesto jeho projev, přenášený rozhlasovými i televizními stanicemi, vstoupil do dějin. Dodnes jej známe pod jménem I have a dream (Mám sen), což byla slova, kterými tento baptistický kazatel, vynikající rétor a jeden z nejvýznamnějších bojovníků za práva černochů svoji krátkou řeč frázoval. Jeho sen se týkal budoucnosti Ameriky, kdy „synové bývalých otroků a synové bývalých majitelů otroků budou schopni sedět společně u stolu bratrství“, kdy jeho čtyři děti nebudou posuzovány „podle barvy pleti, ale podle svého charakteru“. 

„Před sto lety podepsal velký Američan, v jehož symbolickém stínu dnes stojíme, dekret o zrušení otroctví. Tento významný dekret přišel jako velký maják naděje pro miliony černošských otroků, kteří byli sežehnuti v plamenech ničivé nespravedlnosti. Ale ani o sto let později není černoch stále svobodný. O sto let později je život černochů stále ochromen okovy segregace a řetězy diskriminace. O sto let později žije černoch na osamělém ostrově chudoby uprostřed obrovského oceánu materiálního blahobytu. O sto let později černoch stále strádá v koutech americké společnosti a ocitá se v exilu ve své vlastní zemi. A tak jsme sem dnes přišli, abychom hlasitě vykřičeli tento ostudný stav. V jistém smyslu jsme přišli do hlavního města naší země vyinkasovat šek. Dnes je totiž zřejmé, že pokud jde o její barevné občany, Amerika tuto směnku nesplatila,“ zahájil King svůj projev.

Řečníků bylo celkem osmnáct, „apoštol nenásilí“ Martin Luther King, jak se mu také říkalo, vystoupil jako šestnáctý v pořadí. Zpočátku svůj proslov četl, pak se však nechal strhnout silou své vize budoucnosti a mluvil spatra. „Špičkový rétorický výkon,“ hodnotila projev následně média. Řečníci včetně Kinga promluvili v hlavním městě USA na schodech Lincolnova památníku během Pochodu na Washington za práci a svobodu, jedné z největších politických manifestací za práva Afroameričanů v historii USA. Do Washingtonu bylo ten den vypraveno na dva tisíce autobusů, desítky vlaků, letadla a do metropole zamířil také bezpočet osobních aut. Odhaduje se, že demonstrantů, mužů, žen i dětí, bylo 200–300 tisíc, převážně černochů. Asi pětinu tvořili běloši a neafroamerické menšiny.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Zraněné SlovenskoZobrazit články