Fiala se bude divit

Ve známé televizní pohádce Zlatovláska nakonec pomůže neposlušnému kuchaři Jiříkovi živá voda. Právě ona ho po setnutí hlavy vrátí do života. Mocný král, kterému měl přivést vyhlédnutou princeznu, se naopak omylem polije mrtvou vodou a zemře. Jiřík slaví úspěch, bere si ženu svého života a jsou navždy šťastní. Jestli někdo v české politice v poslední době vypadá jako politý živou vodou, je to nepochybně předseda STAN, ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan. 

Po řadě skandálů svých spolustraníků, těžkém útlumu a propadu preferencí se právě teď zkouší znovu vrátit do hry. V nedávném videu na sociálních sítích oznámil, že jeho strana nedělá ve vládě dobrou politiku, lidé jim nerozumějí, a proto je potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu. Rakušan ji vidí v tom, že Starostové skončí s vládními kompromisy, zkusí konečně prosazovat, v co opravdu věří, a znovu tak získají ztracené voliče. 

Bude to tvrdý boj. Jeho první dějství se minulé pondělí odehrálo v karvinské hospodě Centrum. Rakušan se zde postavil na dvě hodiny před rozezlené štamgasty. Premiér Petr Fiala mohl sledovat přímý přenos z tohoto kotle na sociálních sítích – a jestli jako malý viděl Zlatovlásku, musely se mu honit hlavou nepříjemné obavy. Co když z této politické vřavy nakonec vyjde jako padlý král právě on?

Kulomet a reflexe

Na konci svého virálu, v němž se před více než dvěma týdny stylizoval do hráče špatného volejbalu rozmlouvajícího v šatně se zdeptanými spoluhráči, vyzval Vít Rakušan občany, ať mu přijdou říct „jakoukoli kritiku“ přímo do očí, a že se nikdo nemusí bát cenzury (čímž odkazoval ke své přezdívce „Cenzoršan“, kterou mu dali příznivci dezinformační scény s tím, že jako šéf vnitra nechává vypínat jejich weby).

Karviňáci to rozhodně vzali za své, Centrum je plné už dvě hodiny před ministrovým příjezdem. Rakušanův tým nevybral žádnou zaplivanou čtyřku, ale oblíbenou pivnici, kam se narve dvě stě zájemců. Jsou tu staří, mladí včetně několika dětí, lidé různých profesí, hodně rozhořčených, pár přiopilých, matky samoživitelky, zoufalí a také někteří dezinformátoři. Jak praví jeden z účastníků – „místní kluci a holky“. A umějí to rozjet, jakmile politik vkročí dovnitř, začne velká část osazenstva bučet.

„Dopředu jsem nevěděl, jak to tady vypadá, a vypadá to dobře. Mně bouřlivá atmosféra vůbec nevadí,“ pochvaluje si ministr vřavu, objednává si „pivko“ a bere do ruky mikrofon. „Takže dobrý večer…“ Ještě než stačí dokončit větu, ozývá se hromadný chór: „Jdi do p*če!“ „Hele,“ oslovuje politik trochu familiárně dav, „jestli chcete, aby každý z vás mohl položit bez cenzury dotaz a já bez cenzury odpovědět, a proto tu přece jsme, musíte to lidem umožnit.“ 

Když jdou decibely trochu dolů, Rakušan připomíná, že v „Karviný“ vystupuje už potřetí, ani to se však posluchačům nelíbí. „V Karviné, ty debile,“ vyčítají mu, že neumí „po jejich“ vyslovit místo, kde žijí. Rakušan to správně zvládne v průběhu debaty až na počtvrté, omlouvá se, že vyrostl „v Kolíně, odkojen Labem“, a proto mu to prý nejde, pochopení ho však nečeká.

Otázky padají v kadenci kulometné střelby, proč „ti nahoře jen hrabou a ti dole jen rejou hubou o zem“, „proč je v Česku drahý jídlo, a že kdyby nebylo levnější v Polsku, všichni by tu už dávno pochcípali“, proč se tu „roztahují zku*vení Ukrajinci a berou nám práci“, proč „za*raná“ vláda nic nedělá pro „matky samoživitelky, invalidní důchodce, zaměstnance místních krachujících fabrik, nezaměstnané, policajty, důchodce…“. Ještě častěji padají různá hodnocení vládní politiky, že to je „banda zločinců a lupičů“, nebo samotného Rakušana: „zku*vysyn“, „hajzl“, „zloděj“, „s*áč“ nebo „fašista“. 

Ministr reaguje s klidem, vždy se snaží říct něco konkrétního, co už vláda udělala nebo na co se chystá. „Policistům jsme přidali deset procent do tarifů“, společnosti Liberty Ostrava (největšímu hutnímu komplexu v Česku a významnému zaměstnavateli v regionu) „jsme vypomohli miliardou a šesti sty miliony podpory“, „úřad práce se připravuje na moment, kdy by firma nebyla schopná vyplácet mzdy“. Když se publikum naváží do Ukrajinců a vyčítá jim, že jsou to „fašisti“ a „přepadávají lidi“, ministr suše deklamuje, že v Karviné se Ukrajinci podílejí na kriminalitě o trochu více než jedním procentem, celorepublikově čtyřmi, a to je, jak říká, daleko méně než tvoří účast Čechů na trestné činnosti. 

„Nelži. Běž do p*dele i s těma tvejma Ukrajincema,“ křičí nesouhlasně publikum. Rakušan trvá na svém. „Nikdy se nebudu omlouvat za pomoc Rusy napadené Ukrajině,“ říká ministr. Na pardon každopádně dojde o něco později, když Rakušan reflektuje politiku vlády v jiných oblastech. Zpytuje svědomí, že některé důležité reformy dělají pomalu a něco se jim prý vyloženě nepodařilo. „Windfall tax je prohra, nepovedla se,“ říká Rakušan k výtkám, že velké firmy tu neodvedly mimořádnou daň z neočekávaného zisku v době, kdy na úkor lidí bohatly na energetické krizi.