V prázdninové Praze se pro dnešek nelze vyhnout dalšímu propadu v tunelu Blanka. Na nemilou událost upozorňovala už včera kolegyně Silvie Lauder, stejně jako na fakt, že primátor města nebyl navzdory citlivosti Pražanů na podobné havárie k zastižení.
V pořadí již třetí propad se naštěstí obešel bez zranění, místo bylo ohrazeno a zavalený bagrista byl z mnohametrového kráteru vyproštěn po sedmi hodinách zcela zdráv. Právě proto je tentokrát možné vynechat očekávanou kritiku gigantické stavby a podívat se trochu dopředu. Nehodu vyšetřuje policie a pražský magistrát zároveň tvrdí, že kontrola bezpečnosti na stavbě tunelu je dostatečná.
To je docela problém: Blanka s sebou kromě pochyb o svém smyslu v dopravní struktuře města nese spoustu provozních nepříjemností, které Pražanům nikdo srozumitelně nevysvětluje. Pro skutečné přijetí tak drahé a zároveň sporné stavby, která má zásadní vliv na obyvatele v jejím okolí, je přitom citlivost politiků a úřadů zcela nezbytná.
V této atmosféře se do nadcházejících měsíců před komunálními volbami – do nichž Blanka zcela jistě zasáhne – vklínila podstatná informační mezera. Je fakt, že kritizovat nehody na stavbě z kancelářské židle je jednoduché. A je třeba uznat, že volání po zastavení ražby spoustu lidí rozčiluje jako neodpovědná naivita.
Není divu: debata je hodně emotivní a nikdo „zvenčí“ nemá relevantní informace o tom, kolik přesně už se na stavbě utratilo, nebo třeba kolik by stálo případné vypovězení smluv s dodavateli. Stejně tak nikdo netuší, co s tunami přemístěné zeminy a jak (pokud vůbec) by se daly využít již existující tunely, pokud by v nich v budoucnu nejezdila auta.
I když to někomu může znít trochu divoce, pro předvolební debatu by to mohlo být zajímavé téma. Věcná diskuse o osudu problematického tunelu bude totiž možná teprve tehdy, až budeme vědět více o tom, jaké peníze jsou v osudí a jaké potíže jsou na pořadu dne.
Primátor Pavel Bém dnes oznámil, že kromě trestního oznámení nechá prozkoumat možnost vypovězení smluv dodavatelům stavby za případné porušení stavebních postupů. Uvidíme, jak to dopadne. Přesně tohle je agenda, s jejíž pomocí může kdokoli na magistrátu otočit předvolební boj do zajímavější roviny. Pokud to mezitím neudělají sami Pražané.
P.S.
Na závěr bych si dovolil krátkou – a povolenou -- dávku bikerské sebepropagace, protože Respekt dlouhodobě podporuje šetrné dopravní alternativy a invaze automobilů v centrech měst nepatří k jeho prioritám. Rád bych zde dal všem zájemcům na vědomí, že jsem se společně s přáteli zvedl od stolu a spouštíme ve zkušebním provozu na pravobřežní vltavské náplavce projekt servisního a informačního zázemí pro pražské cyklisty.
Prostor, který jsme pojmenovali Bajkazyl, je velmi volně inspirován svépomocnými dílnami, které jsou třeba v Berlíně nebo ve Vídni. Jejich kouzlo spočívá v tom, že lidem, kteří si zvolili kolo jako každodenní dopravní alternativu, poskytuje možnost půjčit si na místě nářadí, nakoupit základní díly a vlastníma rukama si opravit drobné provozní závady. My se pokoušíme (s podporou Nadace Vodafone, sdružení Arnika a dalších organizací, zabývajících se veřejným prostorem) myšlenku rozšířit i o nabídku rychlého servisu na počkání, doplněnou půjčovnou kol do města a informačním bodem, v jehož rámci mohou zájemci o cyklistickou alternativu sdílet zkušenosti, jak a na čem se dá po Praze nejlépe jezdit a které nástrahy je v tomto městě nutné překonávat.
Všichni jste srdečně zváni!
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
