Díky vajíčkovému odboji už i česká politická elita pocítila existenci internetu a sociálních sítí, jako je Facebook. Ve Švédsku internet před volbami do Evropského parlamentu mobilizoval voliče ještě účinněji. V jedné z internetově nejvyspělejších krajin světa totiž současným politikům vyrostla konkurence právě na síti. Je jí švédská Pirátská strana (Piratpartiet), profilující se na tématech informační společnosti (sdílení softwaru, změna v autorském právu) a oslovující své potenciální voliče prakticky pouze na internetu. Když předminulý víkend dosáhla na svůj první mandát za 7,1 procenta hlasů, tak už Švédové nebyli vůbec překvapeni, podle předvolebních průzkumů mohla získat i křesla dvě. Ve věkové skupině 18 až 29 let se piráti drželi dokonce na druhém místě.
Úspěch v letošních volbách do Evropského parlamentu byl cílem strany od jejího založení v roce 2006. Věrným průvodcem na této cestě pro ni byl švédský server The Pirate Bay (Pirátská zátoka), zprostředkující často nelegální sdílení hudby, filmů i počítačového softwaru. Kdykoli se švédská justice pod tlakem mezinárodních institucí na ochranu autorských práv rozhodla zakročit proti tomuto serveru, prudce vzrostl počet členů strany i její preference. Naposledy k tomu došlo 17. dubna 2009, kdy byli provozovatelé serveru odsouzeni za podporu softwarového pirátství k jednomu roku vězení a vysoké pokutě. Počet členů strany vzrostl během týdne ze čtrnácti tisíc na více než čtyřicet tisíc a ze strany se stala co do počtu členů třetí největší švédská partaj. Mladí piráti jsou mezi mládežnickými organizacemi dokonce nejpočetnější. Raketově stouply i preference strany – týden po rozsudku překonaly pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do švédského parlamentu.
Švédským pirátům se zkrátka podařilo mobilizovat segment mladých voličů, které současná politika nedokázala oslovit. Poprvé od Zelených v revolučních sedmdesátých letech minulého století dosáhla politická strana tak masového nárůstu mladých členů. A přitom s minimálním vkladem do propagace – stačilo v pravou chvíli vstát a přesvědčit internetovou komunitu, že by se měla začít starat. Pirátské hnutí pak vzniklo zespodu, spontánně, samovolně. Klíčový přitom byl profil na Facebooku, přes který strana komunikovala se svými sympatizanty. Stačilo regulovat energii tohoto „chytrého davu“, občas dokrmit rozhořčení citací některého politika nebo soudce, a chvíli počkat. Ve volebním mezičase ještě Švédové stihli vytvořit platformu pro mezinárodní integraci, Mezinárodní pirátskou stranu (Pirate Party International), která dnes sdružuje kolem pětadvaceti národních pirátských stran nebo jejich zárodků po celém světě, včetně Česka a Slovenska. Na evropské volby se stihli připravit kromě Švédů ještě němečtí piráti, ulovili necelé procento hlasů. Vzhledem ke globálním idejím tohoto hnutí a globalizované informační společnosti ovšem nemusejí v Evropském parlamentu zůstat švédští piráti dlouho osamocení.
Autor studuje politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Glosa převzata z Respektu 25/09.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
