Kdy zapálí opozice svíčku za Kaczyńského vládu

Objednejte si k odběru newslettery Respektu

Den všech svatých je v Polsku milovaný a upřímně slavený svátek. K hrobům předků se každý rok vydají miliony lidí, státní železnice posilují spoje a města se připravují na dopravní a logistické manévry kolem hřbitovů. Letošní teplý podzim ovšem trochu pokazí jeden zvláštní polský zážitek: tamní hřbitovy jsou rozzářené, v úrovni hlavy je běžná listopadová zima, ale u země se prohřátý vzduch jen tetelí a člověk má pocit, že by mohl skoro chodit bos.

Tenhle malý div způsobují samozřejmě zapálené svíčky a Polsko v souvislosti s nimi jistě neopomene upozornit i na jedno globální prvenství. Země je totiž hlavním světovým exportérem svíček, nezbytné propriety prvního listopadu. V roce 2020 předstihla čínské výrobce a dnes se zhruba pětinou globálního trhu vévodí exportérům.

Svíčkový trh obecně nabízí spoustu zajímavých čísel. Třeba Česko zajišťuje necelá čtyři procenta světových hořlavých voskových tyček, což je polovina americké výroby. Čína a Vietnam se drží vcelku očekávatelně v čele, ale na Polsko aktuálně nemají. Jeho vedení je v unijním srovnání drtivé, připadá na něj skoro 40 procent exportu - přičemž většina svící míří do Británie, Švýcarska a Spojených států.

O svíčkové tradici se přitom nedá mluvit. Ještě před dvaceti lety bylo Polsko jedním z malých světových a středních evropských výrobců. Jeho vzestup nemá srovnání a z velké části je to dílo jediné firmy, společnosti Polwax. Co za polským svíčkovým úspěchem stojí, není ovšem podle analytiků jednoduše rozklíčovatelné. 

Tamní firmy se podle všeho chopily příležitosti, kterou přinesla covidové lockdowny, kdy lidé trávili čas doma a jejich touha po útulnu a voňavu tomu odpovídala. Pomohly i polské kapacity na výrobu parafínu. Ukazuje se, že poptávka po sójových a včelích svících - které jsou zdravější, ekologičtější, ale také podstatně dražší - má svoje limity. Jakostní parafín vede, polští producenti ho umí vyrábět a v uplynulém i tomto týdnu mají prodejní pré.

Polský první listopad a smířená připomínka blízkých, kteří odešli, jsou radostné i smutné zároveň. Méně existenciální radosti s trochou smutku stále zažívá polská opozice, která v polovině října vyhrála volby. Prezident Andrzej Duda stále nikoho nepověřil sestavením vlády a je zřejmé, že se svou domovskou stranou PiS hraje hru na čas. Doufají, že politické rozdíly mezi členy vítězné opoziční trojkoalice se rozevřou a  Občanská platforma, Třetí cesta a Nová levice  se rozhádají. 

Duda nejspíš svolá nový parlament až v nejzazším možném termínu; má na to od voleb měsíc a Sejm a Senát se tedy sejdou za čtrnáct dní. Od toho momentu má pak prezident dva týdny na svou první a jedinou volbu. Nejspíše to bude současný premiér Mateusz Morawiecki, jehož šance na získání většiny jsou však mizivé. 

Opozice chce ukázat sílu a hned na prvním zasedání sesbírat podpisy všech svých 248 poslanců pod jakousi deklaraci jednoty. Měla by ukázat Dudovi, že jeho manévry jsou právě jen politické manévry. Úspěch je ovšem nejistý. Duda byl vždy loajální ke svému faktickému nadřízenému, šéfovi PiS Jarosławovi Kaczyńskému. Dá se tedy čekat, že nová polská vláda vznikne až v nejpozdějším čase daném ústavou, tedy o Vánocích, dalších svíčkových orgiích. Pokud opoziční jednota vydrží, k zapálení jich na opoziční oslavě bude dost.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter.