Orbán v eurovolbách potvrdil panování nad Maďarskem

Ze střední Evropy přišly s vyhlášením výsledků eurovoleb velmi různorodé zprávy. Viktor Orbán prokázal, že neochvějně vládne nad Maďarskem. Naopak polský závod vládních a opozičních stran je vyrovnanější - i když i tam má vládní strana Právo a spravedlnost značný náskok.

Nová zbraň

Maďarský vládní Fidesz Viktora Orbána získal padesát tři procent hlasů. Potvrdil tak výsledek z loňských parlamentních voleb - a z jedenadvaceti křesel v europarlamentu, která jsou pro Maďarsko k mání, bere třináct. Má tak o jedno víc než v minulém volebním období. Znamená to, že mírně vzrostla vyjednávací pozice Viktora Orbána na evropské scéně: maďarský premiér přemýšlí, zda opustit evropské lidovce a přidat se k evropským nacionalistům, ať už na jakékoliv platformě.

Byly to první volby, kdy Fidesz naplno použil svou novou volební zbraň, totiž obrovitý konglomerát provládních médií, které už i oficiálně spadají pod jednu organizaci. Maďarští čtenáři, posluchači a diváci v posledních týdnech dostávali prakticky ze všech stran ty samé a identické vládní zprávy. Lživé, dlužno dodat. A vzhledem k masivnosti této kampaně je vlastně těsná nadpolovina i mírným zklamáním.

Pokud opoziční strany a jejich voliči hledají ve výsledcích dobré zprávy, musí hledat dlouho, ale nakonec je najdou. Opozice se nedokázala před volbami spojit. Strany, které uspěly, si ale polepšily. Čtyři křesla za šestnáct procent hlasů získala levicová Demokratická koalice expremiéra Ferencze Gyurcsányho, a polepšila si tedy o dva posty.

Do europarlamentu se nově dostalo hnutí Momentum lákající hlavně mladé a liberálněji smýšlející voliče. Má dvě křesla a deset procent. S jedním křeslem pak postupují i socialisté. Krajně pravicový Jobbik se v posledních letech snaží profilovat méně krajně - s jistým úspěchem, ale je otázka, zda jde pouze o změnu image, nebo o skutečnou proměnu. Nyní každopádně oslabil a má jen jeden evropský mandát.

Zatím jednotni

V Polsku se naopak opozice dokázala spojit ve velmi širokou koalici - ovšem s výsledkem podstatně horším, než očekávala. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) získala čtyřicet šest procent hlasů, opoziční Evropská koalice necelých třicet osm procent.

Polsko šlo spát s dojmem remízy, ale jak postupovalo sčítání, probudilo se s výrazným vítězstvím PiS. Do podzimních parlamentních voleb, pro něž jsou eurovolby podstatnou předehrou, jde tedy vládní blok s velkou výhodou. Opoziční koalice je velmi široká – je složená z Občanské platformy, lidovců, Moderní strany, socialistů a zelených. A její síla navíc závisí na tom, zda vydrží jednotná. Což v případě národních voleb bude mnohem složitější.

Šest a půl procenta pak získalo Jaro Roberta Biedroně - hnutí, které zvláštně osciluje mezi velmi liberální politikou a populismem. Ačkoliv si Biedroń sliboval víc hlasů, zapsalo se jeho hnutí na polskou politickou mapu. Pod pětiprocentní práh naopak v průběhu noci spadla krajně pravicová a nacionalistická Konfederace a pravděpodobně bude v europarlamentu bez svého zástupce.