Po vítězství islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v tureckých volbách se politici v Bruselu a armádní špičky v Ankaře ptali, zda se na ně řítí islámský fundamentalismus. Šéf AKP Recep Tayyip Erdogan ujistil, že jeho strana považuje sekularismus za nedotknutelný základ tureckého státu a přes 70 % Turků, kteří dali hlas neokonzervativní, otevřeně proatlantické a proevropské AKP podle průzkumů nikdy dříve nevolili náboženskou stranu. Obavy ze skrytých úmyslů Erdoganovy formace však nezmizely.
Znejisťujícím elementem je sám Erdogan. Čím si vysloužil apriorní nedůvěru v evropských metropolích, které nyní objíždí a uklidňuje? Už v dobách studií ekonomie na istanbulské univerzitě byl dnes osmačtyřicetiletý politik aktivním členem islamistického hnutí. Dvě ze stran, v nichž působil, ústavní soud zakázal kvůli směšování víry a politiky. Před třemi lety sám skončil za mřížemi, protože na veřejnosti recitoval starou tureckou báseň, jež obsahovala verš „Minarety jsou naše bodáky, mešity naše kasárna, věřící naši vojáci“. Zápis v trestním rejstříku mu také znemožnil aspirovat na post tureckého premiéra – tím se nyní stal muž číslo dvě v AKP Abdulláh Gül.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
