Smrt národa
Belgii hrozí nebezpečí rozpadu. Už více než šest měsíců tato země nedokáže sestavit vládu, která by měla tu moc sjednotit francouzsky hovořící Valony (32 procent) a nizozemsky hovořící Vlámy (58 procent).
Ian Buruma
(1951) je spisovatel, žije v New Yorku a přednáší na Bard College. Znají ho i čeští čtenáři z knihy Západ očima nepřátel (2005, spolu s Avishaiem Margalitem), na Slovensku vyšel v překladu jeho Zrod moderního Japonska. Burumovo zatím poslední dílo se jmenuje Smrt Thea van Gogha a hranice tolerance.
Belgii hrozí nebezpečí rozpadu. Už více než šest měsíců tato země nedokáže sestavit vládu, která by měla tu moc sjednotit francouzsky hovořící Valony (32 procent) a nizozemsky hovořící Vlámy (58 procent). Belgický král Albert II. se zoufale snaží své poddané na cestě k rozštěpení státu zastavit.
Pomineme-li monarchu (který může přijít o práci), komu na tom sejde? V prvé řadě Valonům. Přestože francouzsky hovořící Belgičané v 19. století zahájili evropskou průmyslovou revoluci, v současnosti žijí v zanedbaném rezavějícím kraji závislém na federálních dotacích, jejichž podstatná část pochází z daní úspěšnějších Vlámů, zaměřených na špičkové technologie. Jistý zájem tu má také hrstka nizozemských pravicových snílků, kteří lpí na vidině sjednocení belgických Flander s nizozemskou domovinou.
Neobvyklé, ale ne ojedinělé
Ti však mají smůlu, protože Vlámové po ničem takovém netouží. Ostatně Belgie se stala nezávislým státem v roce 1830 právě proto, aby vymanila katolické Vlámy a Valony z postavení druhořadých poddaných v nizozemské protestantské monarchii.
Možná že by nám na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
