Královsky placení dobrodruzi, geniální vyjednavači, chladnokrevní řezníci, kteří se nebojí bolestivých rozhodnutí. Léta je v české ekonomice nikdo nepotřeboval, protože všem bylo dobře. Dnes poptávka po nich rychle stoupá. Krizoví manažeři jsou poslední záchranou krachujících českých firem.
„Je to úžasná doba,“ pochvaluje si
Václav Novák
,
„brutální, ale spravedlivá. Mnohem spravedlivější než těch sedm let před ní.“
Sebevědomý mohutný muž, sedící v zasedačce své firmy v jedné z nejluxusnějších administrativních rezidencí Prahy, má v českém byznysu téměř mytickou pověst. Od devadesátých let, kdy se vrátil z emigrace, dokázal zachránit několik velkých českých firem, topících se v miliardových dluzích. Generaci mladších krizových manažerů, kteří s ním tehdy pracovali, se dodnes občas přezdívá „Novákovy děti“. Během nedávné éry hojnosti však neměl dnes třiapadesátiletý byznysmen moc příležitostí své zkušenosti zúročit. Od loňského podzimu je to jinak.
„Volá mi tak jeden klient týdně,“
říká Novák spokojeně,
„ředitelé firem, akcionáři, věřitelé nebo banky. Mám pravidlo, že se s každým alespoň sejdu a poradím. Ale jaký podnik půjdu nakonec zachraňovat, si pečlivě vybírám. Momentálně mám na stole asi šest rozjednaných nabídek.“
Podle odhadů expertů letos…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
