Češi proti protekcionismu

Je dobře, že česká vláda dělá, co může, aby bránila ideál i praxi volného obchodu, a je správné, že se také bude na summitu EU coby předsednická země snažit Unii takto vést. Nepředstavujme si to ale tak, že někdo prohlásí: „Ochranářství a ekonomický nacionalismus jsou přece skvělé věci.“ Protekcionismus a nacionalismus jsou slova, která dosud „zapáchají“.

Ďábel totiž vězí v detailu: co a jak se smí garantovat, jaké vládní půjčky a co může vůbec Evropská unie tolerovat. Mohou vlády někomu půjčit přímo, nebo odpustí dlužné daně a pojistné? Jak může vypadat taková celoevropská pomoc automobilovému průmyslu, aby z ní měli „všichni stejně“?

Nikdo přitom nepochybuje, že – vlády nevlády – výrobci stahují a ještě budou stahovat výrobu domů. Každá větší německá firma (typicky automobilka), které český průmysl dodává, si drží (či donedávna držela) ke každému potřebnému dílu dva dodavatele. Jednoho má doma (ten má i větší podíl vývoje), druhého „někde na Východě“. Když se propadne poptávka, jede naplno jen ten první. To není tak docela protekcionismus. Je to ale jedna z hlavních příčin propadu průmyslové výroby v Česku.

Ruku na srdce – zatím se nám staví proti protekcionismu snadno, protože žádná velká česká firma nedělá to, co prezident Nicolas Sarkozy vyčítá Peugeotu a Citroënu, tedy že něco vyrábí ve velkém třeba na Ukrajině a dováží zpět sem.

Jedinou velkou českou firmou je ČEZ. A všimněme si, že politici (ministr Martin Bursík) začali volat po tom, aby se ČEZ vzdal zahraničních akvizic a začal investovat doma.

Ano, jistě, není to totéž – ČEZ je firma vlastněná státem, výroba a distribuce elektrické energie je něco jiného než výroba aut (někdo to dělat musí) a o akvizice ve východní Evropě je stále zájem: kdyby ČEZ vyklidil pozice v Rumunsku či Bulharsku, tamější vlády asi zoufalství nepropadnou, protože to koupí někdo jiný (třeba RWE).

Přiznejme si ale, že se nám za idealismus volného obchodu bojuje docela snadno. Českému kapitálu zatím nic důležitého nepatří. A pokud „český kapitál“ někam odchází, tak do daňových rájů (takže vlastně není tak moc český), a pokud někam investoval, tak třeba do Číny nebo do Ruska (kde prodělal kalhoty).