Mladé pověsti české

Vztahy Slovenska a Česka nikdy nebyly tak dobré jako dnes, tak v čem je problém? Takhle zhruba před nedávnem obhajoval rozdělení Československa jeden z předních aktérů oné operace, slovenský herec a politik Milan Kňažko, a zdá se, že podobně to vidí i Češi. Dvacetileté výročí událostí, které de facto o rozdělení rozhodly (odhlasování deklarace samostatnosti slovenským parlamentem v červenci 1992), proběhlo v poklidu bez většího rozruchu. Noviny výročí připomněly a reprezentanti dvou pohledů – tehdejší premiér Václav Klaus a jeho předchůdce Petr Pithart – si „povinně“ vyměnili svá stanoviska. První podle očekávání rozdělení pochválil, druhý jej zkritizoval. „Onen nesmírně obtížný řez, který jsme před dvaceti lety společně provedli, se ukázal jako nezbytný a potřebný. Pomohl nám všem,“ napsal Klaus. Podle Pitharta Češi příliš riskovali (slovenští nacionalisté a populisté u moci mohli zatáhnout zemi do nestability) a zadruhé si Pithart poněkud abstraktně stěžuje, že Češi přišli odtržením Slovenska o sebereflexi, kterou jim soužití s v mnoha směrech odlišným národem dávalo. Kdo z nich je blíž pravdě?