S robotem v posteli

Vypadá to jako scéna z hororu či hůře – jako z některé z totalitních mučíren 20. století. V jasně osvětlené místnosti visí nehybné lidské tělo na háku, zabodnutém kdesi mezi jeho lopatkami. Přesněji řečeno, jejími lopatkami, protože výraznými křivkami, ňadry zejména, je tohle tělo nezaměnitelně ženské. Žádná z vězeňkyň totalitních režimů ovšem na sobě neměla bílý trikot s velkým výstřihem, dokonalý make-up, upravené vlasy a na nehtech francouzskou manikúru. A také se neusmívala na povel a nebyla za všech okolností svolná k sexu. Harmony tohle všechno splňuje, navíc recituje Shakespeara a vypráví vtipy. Na straně druhé neumí chodit a moc se nehýbe, je studená na dotek a všechno na ní je – umělé a vlastně trochu děsivé.

Harmony je výsledkem pětadvaceti let trvající práce týmů vývojářů a má dnes nejblíž k naplnění představy, jež dráždí fantazii mnohých a podněcuje obavy dalších – robotovi určenému primárně k sexu, kterého si bude moci každý s patřičně tučnou částkou v kapse koupit domů. Dílna americké firmy Abyss Creations v kalifornském San Marcosu, kterou navštívila reportérka britského Guardianu, je zatím jedním z mála míst, k]de se lze s robotkou setkat. Na hácích tu visí různé prototypy Harmony, jež se od sebe liší velikostí prsou či barvou vlasů, a bizarnost celé scény ještě zesilují na stolech vyskládané bradavky různých barev nebo části obličejů.

Jakkoli jsou světové noviny plné senzačních…