"Židovská nenávist" jako pouhý nevkus

„Text je obhroublý, ne příliš duchaplný, prokazuje animozitu vůči židovské kultuře. Úkolem orgánů činných v trestním řízení ale není prosazovat dobrý vkus či inteligenci prostředky trestní represe,“ vysvětlila před časem médiím pražská státní návladní Hana Vrbová, proč se policie nebude zabývat trestním oznámením na jistého internetového publicistu. Ten ve svém textu označil jistý časopis za „plný židovské nenávisti“.

Proč ne. „Animozita vůči židovské kultuře“ sice zavání překročením zákona, ale proč by se měl každý nebezpečný blábol policejně prošetřovat. Zdravá společnost by se s něčím takovým měla umět vyrovnat ve svobodné debatě a síly orgánů činných v trestním řízení šetřit na závažnější případy.

Události posledních dnů ale ukazují, že to neplatí všude.

Jak upozornil politolog Bohumil Doležal, středočeská policie se jala stíhat známého aktivistu Jana Šinágla za to, že na svém webu zveřejnil dvě úvahy: o atentátu na Heydricha a o vypálení Lidic.

Uvedl v nich mimo jiné, že počet obětí heydrichiády je menší, než počet obětí poválečného odsunu Němců a následného komunistického teroru v padesátých letech. Také formuloval názor, že téma vypálení Lidic nacisty se v dnešní době zneužívá k tom, aby se obhajovaly poválečné zločiny Čechů na Němcích.

Jistým čtenářům (třeba zpěvačce Heleně Vondráčkové, bez legrace) se takové myšlenkové vývody nezamlouvaly. Podali tedy na Šinágla trestní oznámení a policie ho začala stíhat „pro přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákona“.

Takže to tu máme. Řeči o nenávistných židech jsou pouhý neinteligentní nevkus ležící mimo kompetence policie. Mudrování nad temnými místy naší vlastní historie je ale potřeba řádně prošetřit a nejlépe dohnat k soudu.

Možná je to jenom detail, ale tak trochu vypovídá o tom, jak soudíme dvojím metrem. Když někdo útočí na ty, které vnímáme jako cizí – třeba na židy, že – posuzujeme to s velkým nadhledem. Když si někdo dovolí zpochybňovat zažité představy o nás samých, v Šináglově případě o našich nedávných dějinách, po nadhledu najednou není ani stopa.

Snad se nějaký rozumný středočeský policajt či státní zástupce nad trestním stíháním Šinágla ještě s chladnou hlavou zamyslí a odloží ho. Poradit se o tom můžou třeba s pražskou návladní Hanou Vrbovou. Kdyby měl totiž tenhle případ doputovat až k soudu, tak z toho nebude nic jiného než pěkná ostuda.