Nevíte koho? Tady je tahák, jak se rozhodnout v eurovolbách

K evropským volbám - stejně jako ke všem ostatním - lze přistoupit v zásadě dvěma způsoby. Buď volit “srdcem” stranu nebo hnutí, které nejlépe odpovídá vašim názorům, bez ohledu na to, v jaké je kondici a s kým hodlá po volbách spolupracovat. Nebo lze volit strategicky, tak, aby váš hlas pomohl k ustavení většiny, ať už má být jakákoli. 

Strategický přístup nabývá v těchto volbách většího významu než v minulosti, protože hlavní síly v Evropském parlamentu, umírněná levice a pravice, téměř jistě přijdou o většinu a parlament bude daleko fragmentovanější a nepředvídatelnější než doposud. Pokud jste se tedy ještě nerozhodli, jak volit, a ptáte se, co váš hlas způsobí, následující řádky jsou právě pro vás. 

Nejjednodušší to mají ti, kdo chtějí volit proevropskou stranu a rozhodují se mezi TOP 09, STAN, KDU-ČSL a ČSSD. Ať už totiž dají svůj hlas komukoli, skončí ve dvou stabilních frakcích (politicky blízkých skupin, do kterých se v EP sdružují poslanci z jednotlivých zemí), zmíněných evropských socialistech (SD) a lidovcích (EPP). Jim mají ubýt desítky členů, pravděpodobně si ale udrží pozici hlavních hráčů. Hlas pro tato uskupení tak bude hlasem pro silnou proevropskou většinu.

Hlasem pro proevropskou většinu bude i volba českých environmentálních stran, které kandidují společně s TOP 09 a STAN, a nově založeného hnutí Hlas europoslance Pavla Teličky. U českých zelených není jisté, že by se po případném úspěchu jejich kandidáti přidali k frakci EPP. Zřejmě by odešli do menší levicové frakce evropských zelených a menších regionálních uskupení (Greens/EFA). Ta stojí v řadě témat víc nalevo než čeští politici, ale chce se přidat ke konstruktivní většině. Teličkův Hlas by zřejmě vstoupil do nově vznikající frakce okolo francouzského vládního hnutí Republika v pohybu, proevropské středové formace, je však otázkou, zda Teličkovci překročí pětiprocentní volební hranice.

Jistou bude i sázka na KSČM a SPD. Komunisté sedí ve frakci extrémní levice ze všech koutů Evropy a radikální protievropskou formací, která se dosud vymezovala proti většině, chtějí zůstat. Voliči SPD pak zvolí frakci pod zkratkou ENF, jejíž smysl je a bude pokud možno blokovat Evropský parlament - hlasovat tak, aby se žádná většina neustavila. Členy ENF jsou Marine Le Pen a její lidé, italská Liga severu či protiislámská strana Geerta Wilderse, Tomio Okamura a jeho lidé se do EP naopak musí teprve dostat. Matteo Salvini (Liga severu) ale zamýšlí založit po volbách svoji vlastní frakci a Wilders podle odhadů výsledků voleb v Nizozemí drtivě prohrál. Stoupenci SPD tak nemohou tušit, jak efektivní jejich volba bude - jestli frakce skončí v popředí, nebo se rozpadne do několika bloků a upadne do bezvýznamnosti.

První zdejší dilema přichází s ODS. Ta má v eurovolbách posílit, její “domácí” frakce na půdě Evropského parlamentu, Evropští konzervativci a reformisté (ECR), má však podle dosavadních průzkumů výrazně oslabit. Ze 77 členů spadnout o 18 až 20, protože z ní zmizí odcházející Britové, a propadnout tak do druhé ligy frakcí, s nimiž se nebude při konstituování většiny počítat. Samotná frakce se navíc stane lénum ultrakonzervativní polské katolické pravice z PiS, která se s ODS v řadě témat rozchází. Volba ODS tak bude sice hlasem pro korektivní proevropský proud, jemuž ale hrozí, že se následujících pět let bude především vysilovat pobytem ve “svojí” frakci a jeho názor nebude v EP slyšet.

Ještě větší nejistota je pak spojená s hnutím ANO a Piráty. ANO a zejména jeho pobyt v přeskupujících se evropských liberálech jsme na této stránce už podrobně rozebírali. Piráti zvažují, jestli vstoupit k zeleným (Greens/EFA), nebo se přidat k euroliberálům (ALDE), třetí nejsilnější formaci na půdě europarlamentu teď a zřejmě i po volbách. Pokud by se přidali k ALDE, stala by se Pirátská strana klíčovou součástí proevropské většiny, protože ta se zřejmě bude utvářet okolo eurolidovců, SD a liberálů. Pokud skončí u zelených, hlas pro ně relativně zapadne v chumlu menších frakcí. Pirátům navíc “hrozí” obdobný scénář jako ODS: že se budou názorově trápit ve své frakci, ještě než by měli začít hledat shodu napříč celým europarlamentem. ALDE na ně může být příliš ekonomicky liberální a Greens/EFA zase příliš nalevo. Volič Pirátů tak vlastně neví, jaký směr na půdě EP svým hlasem volí.

Dobrou zprávou je, že protievropské síly sdružené okolo Marine Le Pen, Wilderse, Salviniho, ale i Viktora Orbána, o nichž se v uplynulých měsících často mluvilo, zřejmě nebudou mít sílu obrátit Evropský parlament vzhůru nohama. V posledních týdnech vyhřezávají na povrch jejich vzájemné ideové rozdíly, rakouským Svobodným sebral vítr z plachet skandál jejich šéfa a o pravděpodobném propadu Wilderse ve volbách už byla řeč. Je tudíž vysoce pravděpodobné, že na půdě EP nebudou tyto strany schopny vytvořit kompaktní jednotku, která by měla sílu něco změnit, respektive sestavit efektivní blokační menšinu.

Tím ale dobré zprávy končí. “Europarlament bude víc roztříštěný a bude v něm víc nekonstruktivního hluku,” říká šéf Katedry evropských studií na FSV UK a momentálně hostující výzkumník na univerzitě v Cambridge Tomáš Weiss. “Hledání shody, neřku-li většiny, bude daleko těžší než dosud a bude se hledat u každého tématu zvlášť a znova,” pokračuje Weiss. Krátkodobě to nic nezvrátí, dlouhodobě to ale bude mít podle Weisse “fatální dopad na důvěru” v EU ze strany veřejnosti.

“Nikdo na evropské úrovni nebude navrhovat nic ambiciózního, v obavě, že to neprojde takto rozloženým europarlamentem. EU tak bude zdrženlivější i v tématech, kde by měla být naopak aktivnější - boj proti organizovanému zločinu, potírání daňových rájů, regulace nadnárodních společností nebo boj s klimatickou změnou,” vyjmenovává Tomáš Weiss. “Budou nám chybět odpovědi na problémy, které lidé chtějí řešit a které dokáže řešit právě jen nadnárodní EU. Veřejnost si z toho vezme, že unie je k ničemu, a nálada uvnitř společenství vůči celku se ještě zhorší,” pokračuje Weiss a dodává: “Tenhle trend nutně nemusí nastat, stojíme na jeho začátku. O tomto, o náladě v EU v příštích letech, se v těchto eurovolbách rozhoduje.”